Sandipa a cesty
… NEEXISTUJE KONEČNÁ DESTINACE. EXISTUJE POUHÁ POUŤ. CESTA SAMA O SOBĚ JE ŽIVOTEM. NEDOSAHOVAT NIČEHO, BÝT BEZ CÍLE. POUZE TANČIT A BÝT NA POUTI. POHYBOVAT SE S RADOSTÍ, BEZ HLEDÁNÍ CÍLE…..” OSHO
Ano, nikdy mě tolik nezajímala konečná destinace mých cest, jako to cestování, pohybování se a bytí na cestě samotné.
Za dobrodružstvím neznámého jsem vyrážela od malička s rodiči, tenkrát v rámci naší země a východního bloku. Ale jak se otevřely vrátka bývalé socialistické klícky, začali jsme podnikat tenkrát velmi vzrušující výlety “na západ”. Nezapomenu nikdy na ta neuvěřitelná obrovská jablka na římské ulici a tolik krásných a usmívajících se lidí kolem. Byla to Itálie jako první země, která mě chytla za srdce.
A pak už ten pohyb ven se nedal zadržet a já pokračovala už jako mladá žena sama. Mnoho let jsem paralelně poznávala cizí kraje a sebe v nich zároveň. Žila jsem v Anglii (abych se naučila jazyk), stopovala po Evropě (abych zažila svobodu pohybu), žila ve Spojených státech (abych si vydělala na cesty) a studovala v Madridu (abych dokončila studia v Praze 🙂 ).
A pak přišla ta “velká cesta”. Vzali jsme baťohy, do srdce touhu objet svět a do kapes všechny prostředky, co jsme měli. Vydali jsme se na východ zeměkoule a po dvou a půl letech přijeli ze západu. Byli jsme na pouti, neexistovala jedna destinace. Projeli jsme po zemi Blízký Východ Asie, zdrželi se v Indii, odklízeli následky tsunami v 2004 na Srí Lance, náramně si užili celou Jihovýchodní Asii, spočinuli u Kiwi obyvatel Nového Zélandu, Velikonočně přeskákali Pacifik, prokličkovali se Jižní Amerikou a pak se nasyceni vrátili do hnízda Evropy.
A život se proměnil. Přišla meditace, poznala jsem, že jsem uviděla svět, ale ještě jsem nepoznala sebe. A tak se mé cestování obrátilo i dovnitř. Začala jsem jezdit po světě za meditacemi a sebepoznáním. Žila jsem a pracovala v meditačním resortu v Indii, stala jsem se rezidentem v meditačních komunitách v Itálii, učila se meditaci v Mexiku, ve Švédsku a v současnosti se spoludílím na rozvoji meditačního centra v Řecku. Propojovala jsem svou původní profesi psychologa s rozměrem spirituálním a pochopila, že pokud chceme poznat sebe a dosáhnout léčení a změny uvnitř nás, není to možné bez ponoření se do ticha, samoty a hluboké pravdy v nás.
Jsem velice vděčná, že žiji v době, kdy je možné být v pohybu, objevovat krásy světa, poznávat, že není jediný způsob bytí, který je ten správný a mít ten luxus cestovat po zákoutích planety i své duše. Velmi ráda se vracím do zemí, kde jsem se cítila dobře, přijata a svobodná. Takovými místy jsou Indie, Srí Lanka, Nový Zéland, celá Jihovýchodní Asie a jižní Evropa.
V současnosti žiji nejvíce v Itálii (pro lásku a srdce), přes léto často v Řecku (pro meditace a slunce) a pravidelně se vracím do Česka (za přáteli a do českého lesa). Jako průvodce od roku 2009 jezdím poznávácími zájezdy do Indie, Vietnamu a Kambodži a s cyklozájezdy po Itálii, Francii, Vietnamu.
A jsem ráda, že díky mým zkušenostem v mnoha zemích světa, životem v mnoha kulturách a profesní zkušeností krizového psychologa a psychoterapeuta, facilitátora meditačních technik a průvodce v cestovním ruchu mohu doprovázet i vás na cestě poznání…. toho, co je kolem a toho, co je uvnitř.
Nechte se pozvat k tanci životem, který má nekonečné podoby, tisíceré barvy a neustále je v pohybu… “… NEEXISTUJE KONEČNÁ DESTINACE. EXISTUJE POUHÁ POUŤ….